Базіліка Семпронія

З Вікіпедыі, свабоднай энцыклапедыі

Базіліка Семпронія (Basilica Sempronia) — адна з найстаражытнейшых базілік рэспубліканскага перыяду на рымскім форуме.

Базіліка Семпронія была пабудавана цэнзарам Тыберыем Семпроніям Гракхам у 169 годзе да н.э., пасля таго як ён разбурыў дом Сцыпіёна Афрыканскага, які стаяў на тым месцы[1]. Юлій Цэзар загадаў разбурыць гэты будынак, каб на яго месцы ўзвесці новую базіліку — базіліку Юлія[2]. Падлога з траверціна размешчаны на 30 см глыбей мармуровага пакрыцця новай базілікі.

Зноскі

  1. Basilicae (англ.). — в Samuel Ball Platner, Thomas Ashby. A topographical dictionary of ancient Rome.
  2. Базіліка Юлія

Літаратура[правіць | правіць зыходнік]

  • Gianfilippo Carettoni, Laura Fabbrini: Esplorazione sotto la Basilica Giulia al Foro Romano. In: Rendiconti dell'Accademia Nazionale dei Lincei, Serie 8, Band 16, 1961, S. 53–60.
  • Filippo Coarelli: Il Foro Romano. Periodo Repubblicano e Augusto. Rom 1985, S. 138 ff, 154–155, 201.
  • Filippo Coarelli: Rome and Environs. An Archaeological Guide. University of California, Berkeley; Los Angeles; London 2007, S. 71, 73.
  • Irene Iacopi: Basilica Sempronia. In: Eva Margareta Steinby (Hrsg.): Lexicon Topographicum Urbis Romae. Band I, 1993, S. 187–188.
  • Samuel Ball Platner, Thomas Ashby: A Topographical Dictionary of Ancient Rome. London 1929, S. 82 (online).
  • Annette Nünnerich-Asmus: Basilika und Porticus. Die Architektur der Säulenhallen als Ausdruck gewandelter Urbanität in später Republik und früher Kaiserzeit. Köln; Weimar; Wien 1994, S. 5-24; 202f.
  • Lawrence Richardson Jr.: A New Topographical Dictionary of Ancient Rome. Johns Hopkins University Press, Baltimore 1992, S. 56–58 ([1] Online-Exzerpt).
  • Bernhard Steinmann: Basilica Sempronia. In: Bernhard Steinmann, Robert Nawracala, Martin Boss (Hrsg.): Im Zentrum der Macht. Das Forum Romanum im Modell. J. M. Weyh, Kemnath 2011, S. 93–95.
  • Leonid Iosifovich Taruashvili: Monimenta antiquae urbis Romae ad artes elegantes pertinentia: Itinerarium Latine adumbratum. O.O. ²2008, S. 43 ([2] Online).